Mnoho lidí rok co rok zemře jen proto, že jim nikdo neposkytl první pomoc, když se například zranili v autě. Lékaři přitom tvrdí: Není to nic složitého. Lidé namítají, že to neumějí. A hlavně, co když od člověka, kterého vůbec neznám, dostanu třeba nějakou nemoc?
Praha - Už jste někdy volali číslo záchranky, když jste se stali svědky dopravní nehody, a pak jste pokračovali v cestě? Udělali jste dobrou věc, ale podle lékařů jste měli a mohli udělat mnohem více. "Lidé jsou zpravidla přesvědčeni, že stačí, když zavolají. Jinými slovy před příjezdem záchranky velmi často nedělají nic," konstatuje trpce lékař Jan Škoula, mluvčí pražské záchranné služby. Někteří lidé si přitom vědí rady častěji než ostatní - obecně ti mladší, protože se podle lékařů nebojí odpovědnosti. Naopak starší se k pomoci zraněným odhodlávají jen výjimečně. A to nejen na ulici. "V rodinách bývá příbuzným poskytována účinná pomoc také jen ojediněle, ale snaha pomoci je tam přirozeně častější," tvrdí Zdeněk Schwarz, šéf pražské záchranky.
Infekce hrozí, vědí lékaři
Jenže zatímco u rodinného příslušníka většinou lidé vědí vše o jeho zdravotním stavu, u neznámého člověka si nemohou být jisti ničím. "Je pravda, že jim hrozí, že se nakazí, a například při dýchání z úst do úst či při ošetřování zranění by se mohl přenést třeba i virus HIV," potvrdil profesor Jiří Pokorný, anesteziolog a vedoucí katedry urgentní medicíny v pražském Institutu postgraduálního vzdělávání lékařů. Na druhou stranu se snaží lidi uklidnit tím, že právě nákaza virem HIV či třeba nyní aktuálním SARS je velmi málo pravděpodobná. "Ovšem třeba žloutenka je také závažná a hrozí mnohem častěji," přiznává s tím, že úplně nejspíše se člověk nakazí nějakou snadno léčitelnou nemocí, například virózou či angínou. Jak z toho ven? Podle něj by se mělo stát samozřejmostí, že by s sebou lidé v kapse či tašce nosili například jednoduché a levné roušky na jedno použití, které by přenosům nemocí dokázaly při poskytování první pomoci zabránit.
Sedmiminutová šance
Kdo má při úrazu největší šanci, že mu někdo z přihlížejících pomůže? Oběti dopravních nehod. "Snad je to tím, že u nehody zastavují lidé, kteří tomu rozumějí nebo se alespoň snaží pomoci," popisuje zkušenost Zdeněk Schwarz. V metropoli dokážou lékaři ke zraněnému dorazit během sedmi nebo osmi minut. "Přesto je tato doba pořád dost dlouhá na to, aby byl život pacienta ohrožen kvůli zástavě krevního oběhu a dechu," upozorňuje lékař.
Chyby, které mohou zabít
Poskytnout první pomoc není podle lékařů složité, přesto je důležité vyvarovat se několika chyb. "Tou největší bývá podkládání hlavy všem nemocným nebo její držení ve vzpřímené poloze," popisuje Schwarz. Podle něj se takto může zraněný člověk začít dusit, navíc se mu nemůže stabilizovat krevní oběh. "Jiným velmi zakořeněným mýtem, který asi již stál několik lidí život nebo jim mohl způsobit trvalé následky, je tvrzení, že lidem v bezvědomí se má tahat jazyk z pusy. To je naprostý nesmysl, záklon hlavy, eventuálně stabilizovaná poloha stačí," říká lékař Škoula. Ne každý také dokáže správně zavolat lékaře. "Někdy lidé zavolají sice hned, ale už pro pacienta neudělají nic jiného, jindy naopak volají, až když se jeho stav tak zhorší, že mu není pomoci," líčí ředitel pražské záchranky. Lékaři se cítí zoufale, když přijedou k člověku, jemuž již nemohou pomoci. Přitom stačilo, aby mu někdo z laiků poskytl základní ošetření, a člověk mohl žít. "Lékaři jsou až příliš často svědky nezájmu, nechuti až odporu občanů poskytnout pomoc," tvrdí lékař Pokorný.
***
Čím jet, kam volat
Vlastním autem, či sanitkou?
Většinou je nejrychlejší převoz do nemocnice autem. To však neplatí v následujících situacích, kdy je jediným řešením zavolat záchranku:
* má-li člověk poraněnou páteř či například zlomenou nohu
* pokud je člověk u zraněného sám a on přitom potřebuje dohled
Kam telefonovat?
V případě ohrožení života vždy na linku 155. Pokud jde o méně závažné potíže, které přesto vyžadují lékařské ošetření, pak je na místě volat na místní pobočku lékařské služby první pomoci - její číslo je uvedeno na prvních stranách regionálních telefonních seznamů.
První pomoc: základní postup
V případě vážného úrazu poskytněte postiženému první pomoc v níže uvedeném pořadí Teprve pak volejte záchranku.
1. Zjistěte, zda člověk dýchá. Pokud ne, proveďte dýchání z úst do úst.
2. Pokuste se zastavit případné krvácení.
3. Je-li postižený v bezvědomí, uložte ho do stabilizované polohy.
4. Ošetřete popáleniny.
5. Pokud je zraněný člověk v šoku, snažte se zjistit proč a zaveďte protišokovou léčbu.
ČÍM DŘÍVE, TÍM LÉPE. Šanci překonat utonutí bez následků mají jen lidé, kterým okolí poskytne okamžitou pomoc.
Autor: RADKA WALLEROVÁ
www.idnes.cz
